Narážeje do lidí
jdu liduprázdnou ulicí
a nikdo mne v ní nevidí
- mám zatemněnou palici.
Nezářím a nemám světlo
jen mé oči trochu žhnou
ňáké zvíře si mne spletlo
s vymlácenou lucernou.
Vydávám dnes jenom skřeky
mluvit už mě uráží
jdu se na most napít z řeky
žízeň mám, i závaží.
Divnej čas Marek Brodský
1. Holka v roztrhaný košili
brečí na protějším oknu
poslední rvačka v ulici
naposled si z láhve loknu
slejvák den vítá, pomalu svítá.
2. Vobušci už vypli syrény
automaty melou z posledního
z cizích bytů mizej hyeny
eště si pustim něco pomalýho
slejvkák den vítá, pomalu svítá.
Ref.:
Divnej, divnej, divnej, divnej čas
někdo se rozvístil a někdo jinej zhas
Divnej, divnej, divnej, divnej čas
někdo se rozvístil a někdo jinej zhas.
3. Divnej čas není noc a není den
déšť milostrdně smejvá špínu
divnej čas není noc a není den
čas vopice vzteku a splínu
jeden druhýho si těžko všímá
zejtřejší se míjej s včerejšíma.
