Sedí sám obalen desítkami věcí,
depresí zavalen v zaprděné kleci.
Do bílé podlahy černé šmouhy vrývá,
v rádiu zubatá requiem mu zpívá.
Doktor právě dopil vodku, sestra chystá hadice,
drobný zákrok, žádný strach, pouhý výplach palice.
Přidržte ho když se cuká, dáví se chce zdrhnout,
solný roztok dráždí, nutí mozek ven vyvrhnout.
Ref:
Při konečném řešení dejte přednost věšení,
kolemjdoucí vyděsíš, ptáky červy nakrmíš.
Pozůstalé potěšíš, když se na strom pověsíš,
při konečném řešení, dejte přednost věšení.
Sedí sám v místnosti nevlídné a chladné,
v ústavu věznícím různé lidi vadné.
Klystýry, obstřiky, šoky, terapie, to aby pochopil jak se dobře žije.
Doktor právě dopsal báseň, vyhodil ji do koše,
poezie mu dnes nejde, tak jde trýznit pacoše.
Tak co chlapče ty chceš zdrhnout, chceš na jinej svět?
Vem si k srdci moji radu a budeš tam hned.
