Interpret:

UDG

Album:

Autoportrét

Potichu vím, že opouštím
kruh jako věčné vězení.
Potichu vím, že odpouštím
nějak se pořád nic nemění.


Potichu vím, že bývají
koleje v polích schované.
To se jen cesty ztrácejí
pořád to bolí, jo a ne.


I o sto let dál
to potichu vím
bych na stole hrál
jen o trochu míň
falešný karty
ty samý karty
ty samý karty


I o sto let dál
to potichu vím
nezapomínám
kdo, kdy a s kým
rozehrál karty
nedohrál karty
ty samý karty


Potichu vím, že opouštím
kruh jako věčné vězení.
Potichu vím, že odpouštím
nějak se pořád nic nemění.


Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co ti pod víčky lehá.
Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co mi pod víčky lehá.


I o sto let dál
to potichu vím
bych na stole hrál
jen o trochu míň
falešný karty
ty samý karty
ty samý karty


I o sto let dál
to potichu vím
nezapomínám
kdo, kdy a s kým
rozehrál karty
nedohrál karty
ty samý karty


Potichu vím, že opouštím
tolik tě bolí mluvení
oči z tvých očí nespouštím
tolik tě bolí mlčení


Potichu vím, že bývají
rány co raní zaryté
i když je lidé skrývají
karty jsou nahé, odkryté.


Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co ti pod víčky lehá.
Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co mi pod víčky lehá.


Ty karty dál
nechci hrát, nechci hrát
ty karty dál
nechci hrát
ty karty dál
nechci hrát, nechci hrát
ty karty dál
nechci hrát,


Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co ti pod víčky lehá.
Pořád tu bude ten lhář
pořád tu bude ten lhář
co mi pod víčky lehá.