Interpret:

Šlapeto

Album:

Ručičky nebojte se...

Povinšujou si tu "lendu"
co mám s mojí Nandou,
vychovaná jistě není
mezi žádnou bandou.
Holka "zóbr" jako víno
a rozumí rumu
U Kocanů v sále jsem s ní
v kole v jednom tumlu.


Cárarara racaj caj caj caj
Nando, ty jsi ta myš fórová
ty mě nemít tak jsi hotová,
dycinky snad stojím za to
Nando ty jsi moje zlato, ba jo!


Ke "Kocanům" jdem jak domů,
bez všech komplimentů,
před námi se všecko třese,
v etablissementu
muzikanti, jak nás zmerčej,
přestanou zahálet,
a tu naši bez cavyků
hned nám začnou válet.


Že má Nanda je feš žába,
pro ni bych svět zbořil,
co jsem už jen kamarádů
z žárlivosti zmodřil.
Dycinky jsme párek čupr
oba známe tahy,
má Nanda je z assanace
no a já jsem z Prahy.


Má Nanda, ta zná se starat
o prachy moc chytře,
každého zná bulíkovat
a pak zrak mu vytře.
Aby prachy nescházely
oba starost máme,
"U Kocanů" rozfofrovat
pak je dobře známe.


Po sále se spolu nesem
"knódl" při šlapáku
pak si dáme pivo nalejt
rovnou do tupláku.
Nejdem domů, až zas ráno,
v tom největším "pucu"
já i Nanda dohromady
máme notnou múcu.


No a když se v sále stane
rvačka že se strhne,
má Nanda to začne mazat,
do všeho se vrhne.
Policajti když nás líznou
mě i moji Nandu,
po cestě si ještě zpívám
a mám z toho švandu.