Interpret:

Brontosauři

Album:

Ptáčata

Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, 
pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
s jarem, když máj rozdá barvy svý, 
tu sosna krásná nad chajdou se skloní, 
a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, 
svý ahoj jí dáš a pak je tu den, 
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, 
svět s ním, svět s ním. 


Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš 
   a koruny stromů tě uvítaj' rosou, 
   víš, že času je dost, to znáš, 
   a možná potkáš někde dívku bosou, 
   po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků 
   vás uvítá chajda a pak je tu den, 
   zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, 
   svět s ním, svět s ním. 


Však náhle volání táhlé ti přeruší snění 
   a oznámí všem: je poslední den, 
   voda zaplaví údolí, 
   sosnu, chajdu, pohled zabolí, 
   ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, 
   co nosil tě v náručí romantickém, 
   zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá, 
   svět s ním, svět s ním ...