Píseň: Derniéra
Už nic neříkej, dál si nezvykej, stát tam, kde bych možná moh´ stát i já. Bůh ví, že bylo málo dní, kdyby za to stál snít o tom, že možná příště. Já to raděj vzdávám, nech to už být. V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou, brodím se nadějí, že klid moře znám. Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou potom možná dám si říct. Teď to ale vzdávám, teď nech mě být. Co bylo, už tady není, zapomeň, časy se mění, dáme si v původním znění svou derniéru a pak konec umění. Už vidím oceán, už se dech můj tají, vodopád, co přejít nejde, dělí však nás. Zpátky k pramenům, jenže ty vysychaj co bylo není. Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
Bič (2000)
8. Mary Jane
11. Derniéra