Píseň: Černá Růže
Já sáhnul až na dno, už tyhle stavy znám a za každou chvilku zapomění všechno co mi zbylo dám. Proto saju a tančím, noční bary zavírám že mi vlastně vůbec nechybíš sám sobě nalhávám. Pyšný a chladný možná byl jsem jako stín jako černá růže v trní na tom zámku ospalým v té košili jsi spávala a je tím posledním co po tobě tu zbylo, co voní tělem tvým. REF.: Žár cítíš, černá růže uvadá na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá. Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš. Viděl jsem světlo na konci tunelu já cítil teplo po letech mrazu snad byl to sen, jak nerad procitám do hříchu bez lásky kruté být probuzen. Žár cítíš, černá růže uvadá na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá. Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš. Žár cítíš, černá růže uvadá na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá. Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš. Žár cítíš, černá růže uvadá na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá. Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš.
CD 20 (2001)
6. Černá Růže
15. Když sem šel z Hradišťa
