Interpret:

Metanoon

Album:

Legenda o Hradu Hasištejn

Za nocí tmavých a dlouhých 
když vichřice sténá krajem 
a víry bouřných mraků 
těžce táhnou oblohou 
do zvadlých korun stromů padá déšť 
strmé srázy skal omývá 
a teskná píseň větru zní 
srdce mé rukou svírá ledovou, 
jako čistý padlý sníh 


Snad je to ďábel sám 
kdo duši mou tak rozerval 
když poprvé jsem před léty 
zavítal do těch míst 
tam, kde zdi prastaré 
smutně vzhlíží k nebesům 
a neúprosný čas 
zvolna rozkládá je v prach 


Noc byla temná tak jak dnes 
jen mámivá a tichá 
tak jako mlčí pouze hroby 
v mrazivém svitu hvězd 
vtom ohně záře modravá 
v ní bledý přízrak na hradbách 
a do mých uší náhle valčík 
podivných tónů zněl 


Vláda noci končí rosou smývá živý sen 
chvíle temné vášně s černou madonou 
už více šancí nedá osud nesplní můj sen 
noci temné vášně s černou madonou 
jen čas jak perly dnů když střídá s noční oblohou 
vrací chvíle vášně s černou madonou 
a vůní samet černých růží vítr probouzí 
noci temné vášně s černou madonou