Umbrtka je metalová kapela z Plzně založená roku 1999. Svou hudbu, v níž se snoubí prvky black metalu, doom metalu, undergroundu a industrialu nazývá kapela 'šedým' metalem. Kapela vydává až dvě alba ročně, koncertuje minimálně.

Píseň: Umbrtkova luna svítí dětem

Interpret:
Umbrtka
Album:
Páně & Uhelná pánev
Umbrtka si sedí sám
 Klade salám na salám
 V řídkých vlasech si vši mne
 A ani si nevšimne
 Že není tak zcela sám 
Zpoza plotu klučina
 Neláká ho svačina 
Přesto kouká hladově
 Bujné čupří na hlavě 
No to víte, klučina 
Tenhle junák, hele ho
 Sosá z kalichu šerého 
Srká vlažné mlezivo 
Umbrtkovo neživo
A Pán papá, hele ho
Vláčný pohyb dělničí
Silou lačných děl ničí 
Pán povstává v záklonu 
Kolem pasu záclonu 
Za ní okno dělničí 
A tím oknem vývod bokem třetím okem dokořán 
Čtvrtým uchem prvou branou druhá ústa vývod bokem
Vzlíná sláva duchem hustá prozření i smyslů chrám 
Ranou duši rašelina plní měrou neslazenou 
Vývod bokem stlaný kůrou krmí chlapce hlt za lokem 
Náš Pán vypadaných loken z boku rouru co je šňůrou Pupeční i prádelní kde pod kolíčky cáry dní se 
V třepotání uvězněny bez pohybu věčně ženou 
Vývod bokem řetěz 
Páně portál prejtu velebený 
Kluka s městem prováže už mizí z nitra miráže 
A bezestinných citů tupé žáry dané světem 
Vývod bokem na obloze 
Mezi mraky hnije luna 
Šeptá šedý úplněk
Umbrtkova Luna svítí dětem 
Umbrtkova Luna svítí dětem
Být znovu a poprvé osvícen prachem 
Zpoza rohů odezírat samomluvu ulic 
Na zarezlém potrubí jak nehřejivou kožešinu 
Hladit ostny jinovatky 
Pokorně tak pokorně Ti v papilárách tají 
Každým pískovištěm prokopat se k jílu 
Jako k slíbenému dědictví 
Do dlaní si nechat vrůstat 
Neloupané sémě štěrku 
Co z něj klíčí strupy divných hran 
Vypít každou noční kaluž i s komáří larvou 
Přisátou na prsu mléčné dráhy 
V každé šachtě větrací 
Slyšet jak déšť dmýchá kal 
Stojatý stesk 
Dunění hrdliček 
Město na plicích 
Cesta co je váháním 
A přece víc než tím
Hoch to nocí táhne dál 
Klade sandál za sandál 
Není proč by sledoval
Čemu blíž je, čemu dál 
Volný nocí táhne dál 
Kráčí hovno nehovno 
A chvílemi pohrdá 
Terčem chovné duchovno 
Hoch to nocí táhne dál 
Na rtech temný nattechrocht 
V tohtoročném discmanu 
Druhohorní blekmetal 
Když zahlédne z dálky Pána, zamává mu, zakloní se Uličnictví, zášť a láska se v něm mísí jako v míse 
Umbrtka mu na oplátku spílá do výrostků 
Líně v klíně sobě řeší Rubikovu kostku 
A je mu to vlastně jedno 
Takový je totiž Pán Bůh a Pán, jenž vidoucímu pomalu a jasně káže 
Stěhovat se v nory dvorů, dobýt popílkovišť pláže 
Olizovat stalaktity z pavučin a cementu 
Znát přísahu průmyslových rypadel, a nejen tu 
Odevzdat se záměstí 
A nocovat v bagru 
Nebojí se chlapec zloby zapuchřelých strážců temna Hlídacích psů zazávorných práce není velejemná 
A přece ho nevyděsí teror z kamrlíku 
V kapse totiž kouzelné má mýdlo, jehlu, dýku 
Vždy uprchne v bezpečí 
A zem se za ním půlí 
Umbrtkova Luna svítí dětem 
Umbrtkova Luna svítí dětem 
Však odřezat se od světa, ne, to není jenom tak 
Svět lakotný uranista rozpojit chce vnitřní vlak 
Neponechá hocha Pánu, metalu a městu 
Majetnický androfil už rozepíná vestu 
Poklid v dětském pokoji a zdánlivě i v nebi 
Chlapec dumá - jsem jen Pánův, mám to štěstí, že by? 
Náhle venku za roletou táhle bludní bezdomovci zavijí 
Přivalí se z rohu glóbus se ztopořenou Skandinávií 
Vypadá to skoro lákavě 
Den už dávno zaparkoval svou sluneční Avii 
Je tma 
A svět ti nabízí to lepší... 
Skokem glóbus živelně se na hošíka snáší 
Prznivě se přivine a má to něco do sebe 
Když v kříži mlha severská tě zazebe 
A po sliznici kloužou fjordy 
Škrábou vlčí mordy v mluvě zpěněné 
A přetéká kraj Ravnajuvu krupicovou kaší 
Šourek černý jak se o něj třel 
Již neexistující svatostánek Fantoft 
No a to je příjemný
 Jenže pak svět přitvrdí v tom díle chlípné zkázy 
Strašný rytmus rovníkový střídá krásnou Burzu 
Sténá chlapec, jeho vazy, žíly v terminálním pulzu 
Naběhlé a demontován vývod bokem, rozprášena moudrost sazí 
Svět si vlastní šachtu razí, svět za lubem konec má 
Svět se zhoupne v pánvi, která vůbec není uhelná 
Tropický příraz pozemských zel
A v mladé mozkovině přetlak 
Potom lup! a hlava vedví 
Svět v potměšilé lítosti si zaslzel 
A zvadl
A zas šel 
Zbyl za ním 
Poklid v dětském pokoji kde 
Lebečního lavoru zel přenešťastný ovál 
Umbrtka mezitím ve skartu 
Mlčel a popil 
Popil a lehl 
Lehl a usnul 
Usnul a ve snu 
Něco vystudoval