Interpret:

Spirituál kvintet

Album:

Hanba nám!

když Josef veselku chystal,
byl už starý skoro kmet,
a dívka Maria čistá, galilejsky květ.


Jednou se šli spolu projít,
Josef nechtěl ale šel,
vždyť byly jen krátce svoji, 
a vzduch plný včel.


Jednou se šli spolu projít, 
byl červen třešní čas,
a jak tam pod stromem stojí, 
zni Mariin hlas:


Moh' bys Josífku prosím, 
pár třešní natrhat,
já dítě pod srdcem nosím,
a co když má hlad, 


tududum tududududum
tududum tudududum
tududum tudududududum.


Tu Josef si začal rvát vlasy:
Ó já sem naletěl, 
kdopak moh' setřít asi,
tvojí nevinnosti pel.


Víš já mám trpělivost svatou,
ale to ti povídám,
ať ten kdo je dítěti tátou, 
mu podá třešně sám.


A zatím co Josef tu běsní, 
náhle dětsky hlásek slyš:
Sehni se milá třešni,
k moji mamince blíž.


A hle, strom se k zemi sklání,
Maria trhá s úsměvem,
a Josef nemá ani zdání,
jak z té šlamastiky ven.


tududum tududududum
tududum tududududum
tududum tudududududum


Můj bože já se tolik stydím,
ale řekni pane náš,
kdy chceš přijít mezi lidi, 
kdypak narodit se máš.


Já myslím tak 6 ledna,
v době Vánoc v noční čas,
až se zjeví  hvězda neposedná,
tehdy přijdu mezi vás.


Roky skáčou jako hříbě,
ale když se snese sníh, 
lidé zpívají si písně,
o těch třech a o třešních.