pátrám po stopách starých lásek svých
všechny jsou ztracené, jako loňský sníh
probírám stránky snů, co jsem kdysi měl
zda byly krásné, už jsem dávno zapomněl
co s dlouhou nocí, když se mi nechce spát
co s novým ránem, když se mi nechce vstát
pod maskou z úsměvů skrývám pravou tvář
tak, jako říjnové slunce svoji tvář
říkávám, že být sám, už mi nevadí
a prázdná postel mě ráno prozradí
tak týdny proudí jako nekonečný flám
co z toho zbývá, jen žízeň jako trám
ledový pancíř s kolem srdce stáh´
na stránky snů napadal prach
