Interpret:

Tornádo Lue

Album:

Tornádo Lue

Jsem horník v dole. Světlo hoří modře. 
Voskové krápniky 
ukapávají a naboptnávají - slzy, 
které lůno země 
vypocuje z hloubí své nudy. 
Zahalují mě černé 
Netopýří vánky, šály v cárech, 
lhostejné vraždy. 
Lepí se na mne jak peří. 
Stará jeskyně s vápenými 
Rampouchy, ta stará ozvěnářka. 
I mloci jsou tady bílí, 
Ti svatí Josífkové. 
A ryby, zdejší ryby - 
panebože! To jsou tabulky ledu, 
záludné nože, 
fanaticky zbožné pirani, 
co u prvního přímání 
pijí ze živých prstů mých nohou. 
Svíčka 
Polkne a zas vyšplhá se vzhůru, ne moc 
vysoko; 
škálou žlutí zahřeje srdce. 
Ó lásko, kde ses tu vzala ty? 
Ó embryo, 
které nezapomínáš ani ve spánku, 
že jsi v děloze napříč. 
V tobě krev kvte čistě, 
rubíne. 
Bolest, do níž procitneš, 
není tvoje. 
Lásko, lásko, 
naši jeskyni jsem ověsila růžemi. 
Vystlala hebkými koberci - 
Poslední viktoriánka. 
Ať olovnice hvězd 
klesnou k svému temnému urční, 
ať atomy rtuti, 
která mrzačí, 
odkapávají do strašné studny, 
ty jsi ten spolehlivý, 
o nehož se dálky opřou a budou mu 
závidět. 
Jsi dítě ve chlévě.