Interpret:

Punková brigáda

Album:

Punková brigáda 1

Snad kdesi za Piavou leží
takový člověk jako jsem já.
Naslouchá písni železa,
hledá a nalézá.
Čas po něm jak vítr po žitě běží,
a žito, a žito zrá.

Plátno za plátnem děj napíná.
Někdy to není ani krajina,
to vše se zkřivilo v číhavý dřep
a posunčinu podezřelou.
Před Piavou za Piavou,
leč mlýny dva melou.
Poslední rytmikou žhavou,
dvou srdcí tep.

Lístky si psáváme malé
jež nedojdou.
Myslím na tebe stále
bratře za vodou.
Nemyslím na mosty stržené,
neklesám, rostu.
A my se spolu sejdeme
uprostřed mostu.

Stačí mi lupen nebo hvězdy pád
bych z něho vyčetl slze.
Pozdravuji tě nastokrát
však nevidím tě v mlze.
Jsi asi hnědý jako zem,
takoví jsme tu všici.
Však svítíš krásným úsměvem,
ten úsměv vidím, je mou večernicí.