Píseň: Fontána krve
zdá se mi, že má krev jde vlna za vlnou v rytmickém úpění vždy jedna za druhou poslouchám její puls to stálé ševelení hmatám však nadarmo kde najít poranění hrkotá po městě jak stružka zahradou z kamenů dláždění ostrůvky náhle jsou žíznivým bytostem nabízí utěšení a všude přírodu mi na červeno mění často jsem chtěl být chvíli obluzen i v lásce hledal jsem jen spánek, jenom sen však láska jehly má aby mě poranily aby z mé krve ty kruté sestry pily